Příprava slovenského čuvače na výstavu

Každého určitě těší obdiv vašeho psa. Začne to třeba tím, že vám vašeho pejska pochválí příbuzní, soused nebo kamarád. Později svůj obdiv nebudou skrývat i úplně cizí lidé na ulici. Každý pes je pro svého majitele tím nejkrásnějším, ale veliké rozdíly můžeme vidět už při porovnání dvou jedinců stejného plemene. 

Výstava psů je takový kynologický svátek. Je to krásný rodinný výlet, kde se stanete doprovodem svého psího miláčka. Přípravy začínají vyplněním přihlášky a zaplacením výstavního poplatku. Každý vystavovatel by měl vědět, že se nic nedá svěřit náhodě a musí svého pejska připravovat už několik týdnů před zaslanou přihláškou. Dva měsíce je na výcvik poměrně krátká doba. U žádného psa nestačí jen krása, každý pes by měl být především ovladatelný, aby nebyl svému pánovi spíš na obtíž. Na výstavách toto platí dvojnásob, protože je to velká koncentrace psů a lidí na poměrně malém místě.

Prvním předpokladem je, že váš pes umí chodit řádně na vodítku a umí základní povely poslušnosti. Dále je třeba vědět, co od vás bude rozhodčí požadovat – jak svého psa ukázat v celé své kráse. Každého psa nebo fenu, které chceme předvést na výstavě, musíme naučit takové věci, které po nás bude pan rozhodčí požadovat. Je to kontrola chrupu, kontrola pohlavních orgánů (u psa), výstavní postoj, disciplinovaná chůze a klus ve výstavním kruhu. Pes, který nesplní požadované úkony a brání se jim, velmi zdržuje průběh celého posuzování. Pohled na vystavovatele, který bojuje se svým psem jen proto, aby rozhodčímu ukázal zuby, je žalostný. 

Výstavní postoj

Devatenáctiměsíční fena slovenského čuvače Essy Bílé království ve výstavním postojiVe výstavním postoji stojí pes tak, že obě jeho hrudní končetiny (tj. přední nohy) směřují kolmo k zemi a jsou v jedné linii. Pánevní končetiny (tj. zadní nohy) jsou mírně zakročené. Pro lepší stabilitu psa je pánevní končetina na odvrácené straně od posuzovatele postavena více vpředu pod tělem psa. Dokonale tak vynikne zaúhlení končetin. Hlava by měla být přiměřeně zvednutá (lze toho docílit tak, že psovi ukazujeme malý pamlsek tak, aby hlava nebyla příliš vysoko nebo nízko). Vystavovatel by neměl bránit posuzovateli ve výhledu na psa, měl by stát před hlavou psa, za psem nebo na straně odvrácené od posuzovatele.

Do výstavního postoje se musí pes postavit, kdykoliv nás o to rozhodčí požádá. Část posudku se právě dělá, když pes stojí v klidu. Hodnotí se celková konstituce, formát a typ psa, vedení horní a spodní linie (záď by neměla být převýšená), nasazení krku, uší, ocasu, postavení končetin (tzv. úhlení). Výstavní postoj je pro psa naprosto přirozený. Opírání se o vystavovatele je chybou. Dále posuzovatel provádí detailní prohlídku chrupu psa.

Prohlídka chrupu psa

Při této prohlídce se zhodnotí skus a počet zubů. Psa si nejlépe posadíme tak, že si stoupneme za něj a jeho hlavu si opíráme o kolena. Pes tak cítí naši podporu a zuby ukáže nejsnáze. Je velice dobré na psa mluvit, aby věděl, co se od něj očekává a co bude následovat. Pomoci si můžeme povelem „zuby“ nebo „ukážeme zoubky“ a po prohlídce nezapomeneme psa pochválit. Poslouchejte pokyny rozhodčího, který vám vždy řekne, co po vás požaduje ukázat. Když si chrup prohlédne, řekne vám, a vy můžete předvést zuby z jiného pohledu.

Kontrola chrupu probíhá následovně

Skus se posuzuje při zavřené mordě. Uchopíme psa levou rukou za horní čelist a pravou za dolní čelist tak, aby tlama byla těsně zavřená, přičemž levým palcem nadzdvihneme horní pysk a pravým palcem odhrneme dolní pysk. Někdy psovi více vyhovuje, když horní čelist uchopíme levou rukou, tak jak je na obrázku. Důležité je, abychom psovi umožnili volně dýchat. Při ukazování zubů by se vystavovatel neměl naklánět před psa, posuzovatel by měl na chrup psa dobře vidět. Posuzuje se vzájemné postavení a počet řezáků.

Kontrola plnochruposti se posuzuje odhrnutím pysků z levé i pravé strany podobným způsobem. Musíme dát opět pozor, abychom psovi umožnili volně dýchat, dále je třeba dát pozor na jazyk, který nesmí vadit posuzujícímu v kontrole zubů. Jazyk nejčastěji překrývá malinký zoubek P1, který je hned za špičákem.Kontrola stoliček se posuzuje nakonec, a to že otevřeme široce tlamu psa, aby rozhodčí mohl zkontrolovat zadní moláry (stoličky).

Na těchto obrázcích je vidět správné uchopení při  předvedení chrupu psa
Kontrola skusu
Kontrola plnochruposti
Kontrola molárů  

Je na vašem uvážení, zda necháme posuzovatele manipulovat se psem, nebo zda chrup ukážete sami. Z hygienických důvodů vám doporučuji, abyste chrup ukazovali sami. Pokud budete zpočátku při ukazování zubů neobratní, posuzovatel vám většinou trochu pomůže. Časem každý dojde ke zručnosti a ukazování zubů dokáže bez pomoci druhé osoby.

Kontrola pohlavních orgánů (u psa)

Kontrola pohlavních orgánů u psa probíhá většinou hned po prohlídce zubů. Psa si postavíme u levé nohy, levou ruku dáme přes hřbet psa pod břicho (tím mu zabráníme, aby se posadil) a pravou rukou můžeme přidržovat hlavu psa. Pes, který není přivyklý na tuto kontrolu, je velice lekavý. Neví, co se děje za jeho zády, kam nevidí. Není to nic, co bychom museli nacvičovat zdlouhavě. Za pomocí kamarádů bude mít váš pejsek takovou důvěru ve vás, že mu nebude vadit cizí člověk za jeho zády.

Posouzení v pohybu

Při přípravě na výstavu nesmíme zapomenout, že slovenský čuvač je pracovní pes. Rozhodčí bude posuzovat nejen krásu jedince, ale i jeho pracovní upotřebitelnost a vytrvalost. Tyto vlastnosti, zejména vytrvalost, sledují tak, že žádají vystavovatele, aby předvedli své psy v kroku a klusu. U předvedeného jedince potom sledují pevnost stavby těla, prostorný chod (akce a postavení končetin), pevnost hřbetu a beder, nesení ocasu a celkovou mechaniku pohybu. Psi, kteří po krátké době vypadají unaveně a nechají se v kruhu vléci svým pánem, mají malé vyhlídky na špičkové hodnocení. Správným tréninkem se našemu čuvači vytvoří pevné, dobře osvalené tělo, které bude každý obdivovat. 

Při dobré přípravě je možné ve výstavním postoji některé exteriérové vady skrýt. Jde především o strmější úhlení končetin nebo o prověšený hřbet. V pohybu je tomu právě naopak. Při posuzování v pohybu může pes naplno předvést svou ušlechtilost, eleganci, sílu a přiměřený temperament, bohužel také i své nedostatky. Kvalitní jedinec by měl proto v postoji i v pohybu vypadat stejně elegantně. 

Při posuzování v pohybu by měl pes klusat ve vnitřní straně kruhu u levé nohy vystavovatele. Pro své předvedení pes potřebuje dostatek prostoru, proto by neměl být nalepen „na pánečkově noze“. Předváděcí vodítko by mělo být lehce napnuté (pes nesmí táhnout nebo se škrtit), hlava psa by měla být zvednutá, pohyb má být lehký, elegantní, prostorný a přiměřeně energický. Směr předvedení si určí posuzovatel sám.

V zásadě rozeznáváme pět typů předvedení v pohybu

  • pohyb po kružnici, kdy rozhodčí stojí uvnitř kruhu (rozhodčí posuzuje klus psa z boku)
  • přímý pohyb směrem od rozhodčího a k němu (rozhodčí vám ukáže směr, kterým vyběhnete a stejnou cestou se k němu zase vrátíte – tím má možnost posouzení psa zepředu a zezadu)
  • předvedení do trojúhelníku – vyběhnete se psem směrem od rozhodčího a běžíte ve tvaru trojúhelníku (rozhodčí má možnost vidět psa zepředu, z boku i zezadu)
  • předvedení do písmene L – vyběhnete směrem od rozhodčího a opíšete v kruhu písmeno L (rozhodčí vidí psa z různých úhlů, jako je tomu u trojúhelníku)
  • předvedení do písmene T – vyběhnete směrem od rozhodčího a opíšete v kruhu písmeno T (rozhodčí vidí psa z různých úhlů, jako je tomu u trojúhelníku).

Většinou chce vidět rozhodčí psa v pohybu nejméně dvakrát. Nejdříve je to v pohybu po kružnici a potom při individuální prohlídce – nejčastěji v přímém pohybu směrem od rozhodčího a zase k němu. Pokud se náš svěřenec stal adeptem na některé z prvních míst ve své třídě, předvádí se ještě v užší konkurenci před závěrečným udělením pořadí nejlepších jedinců. Ani nejlépe vytrénovaný pes by však výstavu nevyhrál, kdyby přišel do kruhu špinavý a neupravený. Čistotě kožichu věnujeme zvýšenou pozornost. Je to první věc, která upoutá nejen rozhodčího ale i diváky.

Péče o srst slovenského čuvače

Štěňátko pro výstavy můžeme začít vychovávat od doby, kdy si ho přivezeme od chovatele. Výstava je soutěž krásy, proto se snažíme, aby naše fenka nebo pejsek na ni přišli dostatečně upraveni. Na vyčesávání srsti musíme pracovat už od malého štěňátka. Zprvu není úkolem vyčesávat srst, ale přivykat štěně na kartáč. Zdravá srst má být lesklá a pevná. Zplstnatělé cucky za ušima nejsou zrovna žádoucí a svědčí o nedostatečném kartáčování. Takto zanedbaného psa „nedáme dohromady“ pár minut před výstavou. Dnes je na trhu velký výběr mnoha šamponů od různých výrobců. Pozor bychom si měli dát při výběru psí kosmetiky, protože některé přípravky zanechávají na bílé srsti krémový nádech. Obecně však platí, že psa bychom před výstavou koupat neměli. Struktura srsti není po šamponu přirozená. Doporučení je, v nutných případech, psa koupat týden před výstavou. Čuvačí srst patří k tzv. samočisticí. Ten, kdo si myslí, že nepotřebuje žádnou péči, je na omylu. Každá srst potřebuje svou péči. Pojmem samočisticí rozumějme to, že nepotřebuje při pravidelné péči používat šampon (nebo ho užíváme jen opravdu minimálně).

Jak se tedy starat celoročně o samočisticí srst čuvače?

Pravidelnost česání je samozřejmostí. Největší pozornost bychom měli věnovat srsti za ušima a na tzv. kalhotkách (srst pod ocasem). Česáním nejen odstraňujeme odumřelou srst, ale zároveň srst načechráváme a masírujeme pokožku. V době línání je třeba česat i několikrát denně. Pokud máme psa přihlášeného na výstavu a on začne silně línat, nezachrání to jenom to, že ho přestaneme vyčesávat. Taková srst působí povadle a staře. Rozhodčí nám nejspíš do posudku napíše nejen to, že srst je v línání, ale i to, že pes je neupravený a zanedbaný. Je na úvaze každého, jestli není lepší, když oželí zaplacený výstavní poplatek, a ušetří tím i za pohonné hmoty. Berte to tak, že línání je přirozený postup přírody výměny srsti u zdravého jedince. Po odchovu štěňat počítejte i s tím, že fenka shodí více srsti najednou (je to přibližně 1-2 měsíce po odstavu štěňat). V letních měsících umožníme psovi koupání v řece nebo v rybníku. Kožich se tím přirozeně očistí a získá svou lehkost. Když srst dokonale proschne, je třeba ji pořádně vyčesat. Žádná voda nemůže nahradit kartáč.

NEZAPOMÍNEJTE PSA VE VÝSTAVNÍM KRUHU POVZBUZOVAT A CHVÁLIT!!! VŠE SI UŽÍVEJTE A SVOU POHODU PŘENÁŠEJTE NA PSA

Zpracovala: Mirka Dobešová